Jakožto směsice vícero funkcí, pohrává si s jejich návaznostmi podobně jako s nastrojenou monumentálností či dalšími optickými klamy. První, co z projektu příchozí uvidí je průhled skrz dílnu napříč celou stavbou, pokud však sejde níže a objeví se v prostoru altánu, marně bude nacházet rozmístění nastíněných prostor. Stavba dále ukrývá malý pokojíček pro návštěvu a koupenu až sakrálního vzezření. Ta slouží nejen případným hostům, ale každému, kdo vyleze z blízkého bazénu.

Jde o doplňující stavbou k rodinnému domku na svažitém terénu nabízející výhled do zdejší krajiny. Projekt definuje komunikační trasy napříč pozemkem a hierarchii venkovních prostorů. Výsledkem je tak stavba pavilónového charakteru, socha, která společně s domkem diktují směr výhledů.

Vlastností návrhu je dále přechod od fortifikace po volně přístupné přístřeší. Čím hlouběji návštěvník pronikne do zahrady (k terase, bazénu…), tím víc se stavba otevře. Vzniká tak mlhavá hranice PŘED, kdy se k cíli nenápadně blížíme a PO, kdy už v cíli jsme.

Stavba se tímto snaží organicky vklínit do symbiotického soužití zastřižených tújí, stříbrné jedle a PMMA střechy bazénu.